Náš život aneb važme si toho, co máme

7. května 2011 v 21:32 | Péťa
Možná se divíte, proč sem dávám tento článek, ale já si teda myslím, že lidi, kteří o všechno přijdou jsou chudáci. Po dlouhém hledání na internetu jsem narazila na mnoho článků, ve kterých lidé psali, jak se z nich stali ze dne na den bezdomovci nebo přišli o někoho blízkého.
Zní to neuvěřitelně, ale přibližně v 80% případů připravil o bydlení jeho blízký a v těch horších případech dokonce manžel nebo manželka. Nejvíce mě zaujal článek, ve kterém se jeden pán snažil pomoc svému kamarádovi, který ho připravil o byt. Tomu pánovi budeme říkat třeba Radek a jeho kamarád se bude jmenovat Tomáš. Tomáše si k sobě nastěhoval, protože neměl peníze, proto mu dům zabavila exekuce, tak mu Radek nabídl, že by mohl bydlet několik dní u něj. No a tak začal jejich příběh. Radek měl ještě ten rok slavit 70. narozeniny a Tomášovi bylo něco okolo 50. Z počátku bylo vše v počátku, Tomáš splácel nájemné a s Radkem vycházel výborně. Kdyby tenkrát Radek věděl jak se mu odmění, možná by ho už tenkrát vyhodil. V dalších dnech byl Tomáš divný. S Radkem se nebavil, domů chodil pozdě, přestal splácet nájem. Když se ho Radek zeptal, jestli se něco neděje, tak ho odpálkoval.
Postupně se blížil den narozenin, které chtěl Radek pořádně oslavit. Ten den byl celý takový zmatený - samé přípravy, běhání. Oslava začala okolo osmé večer. Radek pozval svá vnoučata, které nadevše miloval.
Okolo šesté hodiny zazvonila na zvonek policie. O pana Radka se pokoušel infarkt, když se dozvěděl, co se děje. Policie mu řekla, že Tomáš má strašné dluhy a že jeho barák a tedy barák pana Radka je v exekučním řízení. I přes všechna vysvětlování byl dům zabaven a z Radka se stal bezdomovec. Jeho rodina mu z toho samozřejmě pomohla, a našla mu malinkou garsonku v paneláku. Ale přestup do garsonky z takového krásného domu se zahradou, kde si mohl pan Radek dělat, co chce a starat se o svá zvířata byl velice těžký. Několik let po této události se pan Radek snažil Tomáše, který se mu ani neomluvil kontaktovat, ale marně. Nikdo neví, kde je mu konec. Ale myslím si, že pro pana Radka a doufám, že i pro vás je to veliké ponaučení.
Proto si každý važme toho co máme a nenechávejme kecat do svého života ani svého nejlepšího kamaráda!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama